Strom 25–40 m vysoký, s mohutnou, rozkladitou korunou a svalcovitým kmenem.
Borka dlouho hladká, žlutohnědá, ve stáří tlustá, černavá, síťovitě rozpukaná.
Listy kosníkovité, 4–10 x 3–8 cm, dlouze zašpičatělé, na bázi široce klínovité, bez žlázek, na obvodu pilovité, nebrvité, řapík plochý, 2–6 cm dlouhý.
Pupeny žlutohnědé až hnědé, 0,5–1,3 cm dlouhé, lysé, lepkavé, odstávající.
Letorosty oblé, lysé, světle žluté až žlutohnědé.
Jehnědy úzce válcovité, 4–10 cm dlouhé, květní listeny dřípené. Kvete III–IV, před olistěním.
Semenáček má dvě 2–4 mm dlouhé, lopatkovité až trojúhelníkovité, na bázi uťaté až srdčité, stopkaté dělohy, primární listy vstřícné, kosočtverečné až protáhle vejčité, přišpičatělé, zubaté.
ü Evropa, severozápadní Afrika, Malá Asie, Kavkaz, Západní Sibiř 1–3 BC 5
Pozn.: Nejznámější je kultivar Italica se štíhle vřetenovitou korunou, převážně samčí exempláře (samičí stromy mají poněkud širší korunu, vyskytují se zřídka).