Syn.: B. verrucosa Ehrh., B. alba L.p.p.
Strom 15–25 m vysoký, s průběžným kmenem a řídkou, nepravidelně vejcovitou korunou, s převislými větvemi.
Kůra v mládí žlutavá až načervenalá, borka již na slabých kmenech bílá, prstencovitě odlupčivá, vrstevnatá, na bázi kmene do černa rozpraskaná.
Listy kosníkovitě až trojúhelníkovitě vejčité, 3–6 cm dlouhé, na bázi široce klínovité až uťaté, dlouze zašpičatělé, dvakrát pilovité, na rubu roztroušeně chlupaté, brzy lysé, nasivělé, 6–7 párů žilek. Na brachyblastech po dvou listech. Mladé listy lepkavé, na podzim se barví světle žlutě.
Pupeny protáhle vejcovité, zašpičatělé, šedohnědé.
Letorosty lysé, hnědavé, bíle bradavičnaté (pryskyřičnatě žláznaté).
Samčí jehnědy po 1–3, zprvu vzpřímené, pak převislé, 3–6 cm dlouhé.
Samičí jehnědy jen asi 2 cm dlouhé, dozrávají v rozpadavé žlutohnědé šištice 2–3 x 1 cm. Plodní šupiny mají prostřední lalok menší než boční.
Nažky vejčité, světle žlutohnědé, dvoukřídlé, křídla širší než semeno.
Semenáček má dvě stopkaté, drobné (2x3 mm), okrouhlé dělohy, první lístek velmi drobný, trojlaločný, další primární listy střídavé, široce vejčité, zašpičatělé, hrubě pilovité, chlupaté.
ü Evropa, západní Sibiř 1–6(7) AB 2–5
Pozn.: v Polsku, na severní Moravě a jz. Ukrajině roste Betula obscura A. Kotula (B. verrucosa var. obscura (A. Kotula) Gurke in Richter) – bříza tmavá, z Českomoravské vrchoviny popsaná Dominem jako Betula atrata Domin, která se od břízy bradavičnaté liší pouze tmavou kůrou a borkou.
