Syn.: T. gigantea Nutt., T. menziesii Dougl.
Statný strom výšky 15–30(60) m, s pravidelnou, úzce kuželovitou korunou. Větve krátké, vodorovně odstávající, větvičky slabě zploštělé, v horizontální rovině rozvětvené.
Borka skořicově načervenalá až hnědá, podélně rozpraskaná, loupavá v širokých pruzích.
Dřevo má světle červenohnědé jádro.
Šupinovité lístky drobné, vejčité, postranní s rovnými špičkami nezahnutými k větvičce, středové na líci s nenápadnou žlázkou, na líci leskle tmavozelené, na rubu se slabou bělavou kresbou, rozemnuty silně a příjemně kořenně voní.
Šišky podlouhle vejcovité, 1,0–1,2 cm dlouhé, světle hnědé, složené z 5–6 párů tenkých plodních šupin.
þ Západní část Severní Ameriky od jihu Aljašky po Kalifornii
Pozn.: Často pěstovaný kultivar Zebrina má větvičky žlutavě až bělavě pruhované.