Syn.: R. acacia L.
Strom 10–25 m vysoký, většinou s pokřiveným kmenem a řídkou, ve stáří deštníkovitou korunou.
Borka popelavě hnědá, záhy mělce rozpukaná, později hluboce síťovitě rozpraskaná.
Dřevo kruhovitě pórovité, s tmavě žlutohnědým jádrem.
Listy 15–30 cm dlouhé, troj- až devítijařmé, s řapíky pýřitými. Lístky úzce eliptické až vejčité, 2–4 cm dlouhé, na vrcholu zaokrouhlené nebo vykrojené, s nasazeným hrotem, na líci zelené, na rubu nasivělé, jen v mládí přitiskle chlupaté, s řapíčky 2–4 mm dlouhými. Na podzim žluté.
Pupeny nezřetelné, skryté pod vypouklou listovou jizvou.
Letorosty pětihranné, s výraznými listovými polštářky, s dvojicemi ztrnovatělých palistů, lysé, olivově zelené, později červenohnědé, dřeň až pětipaprsčitá.
Květy bílé až slabě narůžovělé, silně vonné, 1,5–2,0 cm dlouhé, po 5–15 v převislých hroznech, 8–20 cm dlouhých. Kvete V–VI.
Lusky ploché, 5–10 x 1 cm, tmavě šedohnědé, lysé, s 6–10 šedohnědými semeny.
Klíčí epigeicky.
Semenáček má dělohy oválné až obvejčité, polodužnaté, téměř přisedlé, světle zelené, primární list je dlouze stopkatý, jednoduchý, okrouhlý, celokrajný, další lichozpeřený, troj- až pětičetný.
þ východní část Severní Ameriky
Pozn.: Pěstují se různé kutivary, např.:
- Inermis (bez trnů)
- Frisia (zlatožluté listy)
- Unifolia (± jednoduché listy)
- Pyramidalis (úzce kuželovitá koruna)
- Tortuosa (pokroucené větve)
- Umbraculifera (kulovitý keř, většinou roubovaný na kmínek).