Morus alba L. – morušovník bílý

Strom 9–15 m vysoký, s kulovitou korunou.

Kůra v mládí světle rezavá, hladká, borka ve stáří šedohnědá, podélně rozpukaná.

Dřevo kruhovitě pórovité, s tmavě rezavohnědým jádrem.

Listy široce vejčité, na bázi nepravidelně srdčité, 6–15(20) cm dlouhé, často nepravidelně laločnaté (heterofylie), na obvodu hrubě pilovité až vroubkovaně zubaté, na líci hladké, leskle zelené, na rubu světlejší, s chomáčky chlupů v paždí žilek. Řapík 1,5–2,5 cm dlouhý.

Pupeny červenohnědé, zploštěle vejcovité, kryté 5–7 obrvenými šupinami.

Letorosty chlupaté, šedozelené až žlutohnědé s lenticelami, listové jizvy okrouhlé, starší větvičky šedé, jemně rozpraskané.

Květy jednopohlavné, v jehnědách. Kvete V–VI.

Samičí jehnědy dozrávají VII-VIII v 1,0–2,5 cm dlouhé plodenství (“moruše”), bílé, růžové až fialově tmavočervené, mdle sladké.

Plody jsou tvrdé, trojhranné, světle hnědé nažky, uzavřené ve zdužnatělých okvětních lístcích samičích květů.

 

ý Čína, Korea, odedávna vysazována

 

Pozn.: Jen v nejteplejších oblastech státu se můžeme vzácně setkat s druhem Morus nigra L. morušovník černý, který má listy na líci drsné, tmavozelené, na rubu pýřité, jen zřídka laločnaté, a plodenství červenočerná, příjemně sladkokyselá. ý Írán, Afghánistán.

 

 

          

 

 

             Rod             Čeleď                Seznam rodů       Seznam čeledí