Syn.: Prunus fruticosa Pall., Prunus chamaecerasus Jacq.
Keř 0,3–1,0(1,5) m vysoký, s podzemními výběžky, vytvářející rozsáhlé houštiny, větve ± převislé.
Listy úzce eliptické až podlouhle obvejčité, 1,5–4,0 x 0,8–2,0 cm, ± kožovité, na bázi klínovité, na vrcholu špičaté až tupě špičaté, na okraji vroubkované, na líci tmavozelené, lesklé, lysé, na rubu světlejší, matné, kolem střední žilky roztroušeně chlupaté. Řapík 0,5–1,5 cm dlouhý, bez žlázek, palisty čárkovité, drobně pilovité.
Pupeny ve spirále, na vrcholu letorostu nahloučené, drobné, vejcovité, špičaté, lysé, světle hnědé.
Letorosty převislé, tenké, roztroušeně chlupaté, později lysé, lesklé, světle hnědé, postranní plodonosné větvičky (brachyblasty) krátké, tenké.
Květy bílé, 1,5 cm v Ø, po 1–5 na brachyblastech, na bázi se vzpřímenými šupinami a několika listy, květní stopky 1–3 cm dlouhé. Kvete IV–V, před nebo s rašením listů.
Peckovice 1,0 cm v Ø, převislé, leskle temně červené, šťavnaté, kyselé. Pecka elipsoidní, zřetelně zašpičatělá, žlutavá, hladká.
ü Evropa, sev. Afrika, Malá Asie, Kavkaz, Írán, Střední Asie 1–3 BD 1
Pozn.: Třešeň křovitá se kříží s třešní višní, kříženec (Cerasus xeminens (Beck) Buia – třešeň prostřední) se vyskytuje v přírodě, občas je pěstován i jako alejový strom v městských výsadbách. Je to vzpřímený, hustě větvený keř, roubovaný na třešeň vytváří kulovitou korunu.
