Syn.: Prunus armeniaca L.
Košatý strom 6–10 m vysoký, zřídka keř.
Borka tmavohnědá až šedohnědá, ve stáří hluboce křivolace podélně rezavě rozpraskaná, poněkud drolivá.
Dřevo roztroušeně pórovité, s tmavým jádrem.
Listy široce vejčité, 5–10 cm dlouhé, na bázi srdčité až široce klínovité, na vrcholu protáhle zašpičatělé, na okraji pilovité, oboustranně zelené, na líci lesklé, lysé, na rubu lysé nebo s chomáčky chlupů v paždí žilek. Řapík 2–3 cm dlouhý, žláznatý, načervenalý.
Pupeny vejcovité až kuželovitě vejcovité, červenofialové až tmavohnědé, květní často seriálně po stranách pupenu listového.
Letorosty červenohnědé, ve stínu zelenavé, lysé, s četnými lenticelami.
Květy bílé až růžové, 2,5–3,0 cm v Ø, kratičce stopkaté, po 1–2(3). Kvete III–IV, před rašením listů.
Peckovice žluté, s červeným líčkem, jemně pýřité až téměř lysé, kulovité až široce vejcovité, 3–5(7) cm v Ø, s výrazným švem. Pecka hnědá, vejcovitá, tupě špičatá, se ztlustlou, rýhovanou hranou, semeno sladké, vzácněji hořké.
ý Severní Čína, 2000 př. n. l. pěstována a rozšiřována přes Írán, Arménii a Malou Asii do Evropy.
